E-mailová romantika

24. června 2011 v 13:25 | Brabikate |  O knihách a filmech

Dobrý proti severáku
Daniel Glattauer: Dobrý proti severáku

…aneb milostný román v dopisech na letní čtení.

Nějaký ten román v dopisech, tzv. epistolární román, se vám pravděpodobně již do rukou dostal (a jestli ne, tak o hodně přicházíte, věřte mi) - ve svém stylu jsou tyto romány velmi zvláštní a neotřelé, protože příběh se v nich nedozvídáte skrz klasického vypravěče, nehovoří k vám autor díla, ale rovnou jeho postavy svou vlastní korespondencí.

Epistolární romány se největší oblibě těšily především v 18. století, kdy začaly knižně vycházet sbírky soukromých dopisů známých osobností, a bylo jen otázkou času, kdy se této formy chytí i fikce. Za přečtení rozhodně stojí např. Nebezpečné známosti od Choderlose de Laclose. Koneckonců o těch jsem tu již jednou psala.



V dnešní recenzi se posouváme v rámci epistolární literatury o pár století dále, a to rovnou do současnosti. Dopisy jsou z osobní korespondence vytlačeny e-maily a dalšími komunikačními vymoženostmi moderní doby, ale přesto je tu naštěstí stále možnost, jak s jejich pomocí vyprávět příběh. Daniel Glattauer, novinář a publicista pocházející z Víndě, se o to při psaní knihy Dobrý proti severáku (Gut gegen Nordwind) pokusil a jak lze usoudit z reakcí, které jeho dílo v roce 2006 vyvolalo, byl to pokus velmi zdařilý. Kniha se stala bestsellerem, byla nominována na Německou knižní cenu a mimo jiné vznikla i její divadelní a rozhlasová adaptace.

Hlavními hrdiny, které k sobě svede náhoda - přesněji překlep v adresovém řádku při odesílání emailu, jsou psycholingvista Leo Leike a webdesignerka Emmi Rothnerová. Emmi napíše špatně adresu, Leo jí odpoví, ona zpětně odpoví zase jemu… A tak celé toto "dobrodružství" začíná. Postupně se poznávají, ale místo aby si o sobě sdělovali podstatné informace (věk, rodina, zájmy…), o kterých obvykle takovéto dopisování bývá, píší si spolu vlastně o ničem a o všem zároveň. Jeden se snaží odhadnout, jaký je ten druhý, přičemž to někdy sklouzává ke komickému škádlení, jindy zas k poměrně vážným úvahám.

Ukázka mailu, ve kterém Leo hodnotí své dopisování s Emmi:

"Milá Emmi, všimla jste si už, že o sobě absolutně nic nevíme? Vytváříme si navzájem iluzionistické fantómové portréty, virtuální přeludy. Klademe si otázky, jejichž půvab spočívá v tom, že nebudou zodpovězené. Ano, děláme si sport z toho, že u druhého vzbuzujeme zvědavost a dále ji zvětšujeme tím, že ji kategoricky neuspokojujeme. Pokoušíme se číst mezi řádky, mezi slovy, brzy snad už i mezi písmeny…."
D. Glattauer: Dobrý proti severáku, str. 23

Něco, co začíná naprosto nezávazně a humorně, se najednou stává každodenní nutností a potřebou. Počáteční nevinné "rozptýlení" začne pisatelům přerůstat nad hlavu. Oba jsou si ale vědomi, že po opravdovém setkání tváří v tvář by se mohlo veškeré kouzlo, kterým jsou oba v pohledu druhého zahaleni, nenávratně rozplynout.

Kam tohle všechno může směřovat je místy velmi vtipně a především "čtivě" napsáno na zhruba na 260 stránkách milostného příběhu, který tentokrát není o zamilovaných pohledech z očí do očí, "žhavých polibcích" nebo dalších více či méně ohraných momentech každého milostného vztahu, ale především o fantazírování, o nekonečném dialogu, který se odehrává mezi dvěma neznámými lidmi. A celé se to čte tak lehce, snadno a s úsměvem, že ani nevíte, jak jste se vlastně tak rychle až na samý konec knihy dostali! :-)

Mé hodnocení: 80 %
Daniel Glattauer, Dobrý proti severáku, Host, Brno 2010, překlad: Iva Kratochvílová, 256 stran.


SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:
· Internetové knihkupectví NOVEMBER.CZ, jehož prostřednictvím si můžete knihu Dobrý proti severáku za příznivou cenu pořídit.
· Stránky nakladatelství Host, kde si můžete přečíst několikastránkovou ukázku z knihy.

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Veverka Veverka | E-mail | Web | 24. června 2011 v 13:50 | Reagovat

Romantická sladárna, že? :)

2 Brabikate Brabikate | Web | 24. června 2011 v 13:56 | Reagovat

No, právě že ani úplně ne! 8-O Oni se skutečně neznají, píší si o svých  životech a... ono pak ani k té klasické slaďárně dojít nemůže. :-) Spíš je to vtipné než sladké, řekla bych. Rozhodně si pod tím nepředstavuj nic jako: On: "Och, miluji tě!" Ona: "Ach, nemůžu bez tebe žít!" :-!
Prostě je to romantika, ale úplně jiná. :-)

3 Aates Aates | Web | 24. června 2011 v 21:31 | Reagovat

Ač nemám ráda romantické knížky, navnadila jsi mě na vyzkoušení téhle, zní to zajímavě a je to přece jen něco jiného než dívčí romány a podobně. Něco pro odreagování a dobrou náladu by se hodilo :)

4 veronika veronika | 24. června 2011 v 22:58 | Reagovat

vyzerá to zaujímavo.

5 LC. LC. | Web | 25. června 2011 v 22:47 | Reagovat

Četla jsem, dobrý, originální. Ale příště bych si to přečetla radši v němčině, ten český překlad se mi nezdál nějak zvlášť kvalitní, rozeznávala jsem tam až moc nápadně německé větné konstrukce.

6 Brabikate Brabikate | Web | 26. června 2011 v 11:08 | Reagovat

[5]: Jo? No vidíš, toho jsem si já vůbec nevšimla... :-) Asi jsem nebyla tak pozorný čtenář. Nicméně já bych to v němčině stejně nepřečetla. :-)

7 Míla Míla | 28. června 2011 v 13:38 | Reagovat

Děkuji za tip na zajímavou knihu - po přečtení ukázky jsem neodolala a objednala jsem si ji ;-)

8 Brabikate Brabikate | Web | 1. července 2011 v 15:23 | Reagovat

[7]: Och, tak to mě moc těší. Snad nezklame očekávání. ;-)

9 Vendy Vendy | Web | 2. července 2011 v 17:09 | Reagovat

Díky za tip, tohle vypadá opravdu zajímavě...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.