Proč už nekreslím?

24. října 2010 v 12:39 | Brabikate
Poslední dobou (jak zase poznávám nové lidi a se starými známými se bavím o tom, co studuji)často odpovídám na otázku, proč už nekreslím. Proč nestuduji něco zaměřeného na design či umění, když už mi byl nadělen jakýs takýs talent, pokud to tak můžu nazvat. Pokusím se tu odpověď tedy nějak formulovat. 

Není to tak, že bych si řekla: "A teď dost, přestávám kreslit!". Když se ale ohlédnu na poslední dva roky zpátky, uvědomím si, že už skutečně téměř nekreslím. Pokud jsem něco nakreslila, bylo to z donucení, jelikož jsem potřebovala něco do školy, k maturitě. Už to nebylo tak, že bych si sedla a celý večer trávila s tužkou v ruce nad papírem a ponořila se do "tvůrčího procesu", kdy hodina utíká rychlostí blesku a vy jen fascinovaně pracujete. Je to náročná práce a ne pokaždé to stojí za to. Dokončila jsem vždy zhruba jeden obrázek z pěti. Mám doma dokonce jeden šuplík naprosto napěchovaný nedokončenými kresbami, které mi bylo líto vyhodit. 


Kreslení mě vždycky bavilo a naplňovalo. Ne, že bych byla nějak vysoce nadprůměrně talentovaná, ale kamarádům a známým se mé obrázky líbily, chválili je a... A ona ta chvála je docela návyková věc! :-) Měla jsem díky tomu různá období, kdy jsem se kreslením chtěla do budoucna živit - kolem třinácti let to byla touha stát se módní návrhářkou (než jsem zjistila, že by to neznamenalo jen tak si kreslit oblečení na papír), kolem patnácti jsem silně uvažovala nad architekturou, později na gymplu nad designem, ilustrátorstvím... 

A pak přišel zlom, kdy jsem si uvědomila, že chci, aby tohle mé "výtvarné zaměření" bylo vždycky jen mým koníčkem - něčím, co dělám proto, že CHCI. Nikoliv proto, že MUSÍM. Jak se čím dál tím víc lidí z mého okolí dozvídalo, že kreslím a že nejraději portréty, najednou se mi hrnuly žádosti typu: "Jé! Hele a nemohla bys mi nakreslit portrét?" "Víš, pro mojí babičku, ona je teď nemocná, měla by hroznou radost!"
"A nakreslila bys mi tohle do památníku?" A já, jakožto člověk, který jen s velkým namáháním dokáže říct ne, jsem na to skoro vždycky kývla.

A najednou z toho byla otrava. Sedla jsem si nad papír a... Vůbec se mi do toho nechtělo. Uvědomila jsem si, že mě nebaví kreslit z donucení, na zakázku... Baví mě kreslit tehdy, když mě najednou něco napadne a já nemůžu jinak než to zachytit na papír! Došlo mi, že pokud bych se kreslením v nějaké podobě skutečně živila, bylo by to vždycky jen na zakázku! A v té době jsem se rozhodla, že musím přemýšlet nad něčím jiným, čím se budu jednoho dne živit a co budu studovat. A jelikož byla literatura a čeština mým druhým velkým zájmem, rozhodla jsem se pro tento směr.

A jelikož času bylo kvůli škole méně a já se ve volném čase věnovala čtení, psaní a studování novin (dalším naplánovaným povoláním v řadě byla žurnalistika), veškeré "výtvarno" začalo ustupovat do pozadí.

Poslední týdny se ale začínám ke své "výtvarné stránce" opět vracet - sice tentokrát ne ke kresbám, ale spíše k webdesignu, ale mám dojem, že to od sebe není zase tak daleko... Navíc webdesign je přece jen i po té praktické stránce pro chudého studenta mnohem výhodnější. ;-) Na češtinu mám zaměřenou školu, na design se chci zaměřovat po ní. Je to teď taková ideální rovnováha! A jednou v budoucnu to třeba můžu i nějakým zajímavým způsobem propojit.  
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 .. MixMelouneQ ... ♥ .. MixMelouneQ ... ♥ | Web | 24. října 2010 v 12:56 | Reagovat

ahojky pokud chceš jukni se ke mě na blog.Je tam článek na téma kosmetika.zapoj se také a napiš komentář Děkuju :-)

2 Miselle Miselle | Web | 24. října 2010 v 13:11 | Reagovat

Když nad tím tak přemýšlím, máme to úplně stejně! Taky jsem se rozhodovala na téma kreslení vs. psaní. Psaní vyhrálo... Nevím, asi jsem nikdy nebyla na kreslení tolik vázaná, abych s ním chtěla prorazit (a ono by to nešlo, nejsem tak dobrá), ale uvažovala jsem o architektuře. Ale poslední dobou to hrozně opadá a já si říkám, že je to ode mě blbost - je tam plno matiky (nic proti matice, mám ji ráda, ale nechtěla bych se tím živit) a vlastně než se dostaneš ke svým vlastním projektům, čeká tě mnohaletá práce typu "udělej toto toto toto a nezapomeň, aby to bylo takto". To může udělat i počítač!

Normálně ti závidím, že studuješ češtinu. Jsem pořád na gymplu... No, je to hrůza, tolik předmětů! Už od tam chci vypadnout...

3 Brabikate Brabikate | Web | 24. října 2010 v 13:31 | Reagovat

[2]: Z podobného důvodu jsem taky na tu architekturu zanevřela... Může to být úžasná tvůrčí práce, ale než se tak stane, čeká tě hromada práce naprosto netvůrčí... A ta matematika... :-)

Jsem ráda, že už nemám ty předměty, které mě na gymplu "zdržovaly". Učila jsem se chemii, matiku, fyziku, biologii... A byla v tom vyloženě nechuť, mnohem radši bych dělala něco úplně jiného... Teď je to vážně ideální. No, taky tě to čeká! :-)

4 helix helix | E-mail | Web | 24. října 2010 v 15:33 | Reagovat

Taky se chci zaměřit na češtinu a literaturu :) Ale je to zatím jen rozhodování.. ani nevím, jestli víš, kolik mi je let, ale díky odkladu (nebo odkladu.. prostě jsem narozená v listopadu) teprve letos vycházím ZŠ. A teď je na řadě to rozhodování; kam potom? Učitelé sice říkají, že si tak do konce pololetí nemáme s tím lámat hlavu, a na druhou stranu se nás pořád vyptávají, kam chceme jít. Gymnázium jsem zavrhla a rozhodla jsem se pro pedagogickou školu, ale.. je to v podstatě to samé. Na gympl jsem nechtěla proto, že kdyby mi to nevyšlo s vysokou (finančně, třeba), tak bych byla prakticky k ničemu. Jenže s pedagogickou je to v dnešní době to samé. A to jsi mi připomněla tím, jak jsi napsala, že nechceš kreslit na zakázku. Já právě taky nevím, jestli mě někdy bude bavit učit - chtěla jsem jít na vysokou se zaměřením buď na češtinu a dějepis, nebo na češtinu a angličtinu (angličtina by mě strašně bavila, ale je ode mě pitomost, protože anglicky rozumím jen trochu a mimoto už mám pět let němčinu). Takže v tomhle ohledu si fakt nejsem jistá...
Ale je dobře, že ses rozhodla kreslit jen pro potěšení, protože kdyby ses tomu věnovala a za pár let z toho měla vysloveně hrůzu, protože by se ti to absolutně zprotivilo, tak by to byla obrovská škoda. :) Ale doufám, že jednou nějaké z těch nedokončených kreseb dokončíš, a hodíš je sem na blog, abysme se my ostatní taky mohli pokochat :)

5 veronika veronika | 24. října 2010 v 21:40 | Reagovat

myslím, že si to urobila správne, lebo nemá význam, aby si kreslila, pokiaľ ty sama to nerobíš s potešením.

6 Tatranka Kofeinová Tatranka Kofeinová | Web | 24. října 2010 v 22:29 | Reagovat

Zbožňuju kreslení, vlastně celý výtvarno. Určitě by mě bavilo i focení, ale u obou jsem nejistá přesně tím, že by mě nebavilo tohle dělat na povel. Módní návrhářkou bych ani být nechtěla, jelikož to fakt neni jenom o kreslení šatů na papír, škoda. Zajímavá mi přijde i ta architektura, ale ta matika... Já nenávidim matiku. Je to trochu šílený, když nevím, co chci. Hrozně se bojim, že se rozhodnu špatně a bude se to se mou navždycky táhnout.

7 Vendy Vendy | Web | 26. října 2010 v 23:18 | Reagovat

Tys na to kápla naprosto přesně! Příklad: můj brácha byl děsně šikovný přes dřevo. Vyřezával z překližky různé věci a dělal lampičky nebo truhličky (ještě tam vypaloval různé ornamenty) - jasně, někdo by řekl - kýč. Ale každý kýčovitý kousek, který vytvořil, byl z jeho hlavy a jeho rukama. Pak se šel učit na stolaře a teď dělá řidiče. K pilce a vyřezávání už nesedne...
Tys na to přišla. Dělat to, co tě baví, proto, že tě to baví. A ne proto, že tě to živí... :-)

8 Terka Terka | Web | 27. října 2010 v 11:25 | Reagovat

Gratuluji k rozhodnutí, určitě se ti to povede vše vybalancovat tak, aby tě vše, co jsi kdy dělala, bavilo. Podobně jsem to měla se zpěvem a klavírem, už na základce všichni nutili mamku, ať mne dá na konzervatoř a ať se věnuji čistě tomu, u klavíru to pokračovalo i později, během střední, tlak, a´t si konzervatoř ke gymplu přidám nebo po maturitě namísto vejšky naběhnu znovu do prváku... Přesně jako ty vím, že kdybych se začala hudbě věnovat profesionálně, začnu ji nemít ráda, bude mne to otravovat. Navíc je vždy mít dobrá nějaká profesionální zadní vrátka, protože umění samo o sobě jen těžce uživí, vím to, neb můj bratranec je muzikálový zpěvák a aby měl dost prostředků, bere účast i v ůrzných trapných nováckých akcích, na večírcích, jezdí po celé republice po různých festivalech. Stejně tak kamarád herec.

9 Brabikate Brabikate | Web | 28. října 2010 v 11:55 | Reagovat

[4]: Já bych řekla, že ta angličtina je reálná, nemusíš se toho bát... Jestli půjdeš až za rok na střední, tak máš ještě fůru času to všechno dohnat. Je fakt, že po střední pedagogické nemůžeš jít učit, ale rozhodně je to odbornější zaměření než nějaký gympl. Po gymplu máš spousty znalostí, ale nic praktického, co by se dalo okamžitě využít. Kdežto pedagogické školy mají i praxi v různých zařízeních a tak podobně, můžeš pak dělat nějakou pečovatelku atp. Moje nejlepší kamarádka za sebou "pajďák" má, šla sice na vysokou, ale myslím si, že by měla šanci najít práci. No, budu ti držet palce, aby ti to vyšlo s tou vysokou. ;-)

[5]: Doufám, že máme obě pravdu! :-)

[6]: Podobné pocity jsem taky měla. Jak se vůbec můžeme rozhodovat, když jsou to takové zásadní věci? Nechala jsem tomu přirozený průběh a ono to nějak vykrystalizovalo... Ale je fakt, že jsem měla spolužáky, kteří do poslední chvíle nevěděli a báli se rozhodnout. Já jsem si řekla, že je to třeba osud... Že mám někde naplánováno, co mám studovat a vystudovat a že mě k tomu okolnosti dovedou... A tím jsem se naštěstí zbavila těch obav o špatných rozhodnutích, které se za mnou potáhnou... :-)

[7]: Přesně tak... Ono je asi důležité mít koníčky. Dělat si jednoduše to, co chceme... Je to taková protiváha k tomu, co musíme. Terapie. A jakmile se to přelije do kategorie "nutností", přestává to být terapií. Třeba se k tomu zas jednou tvůj bratr vrátí... Až nastane správný čas. ;-)

[8]: Jsem docela ráda, že to vidí víc lidí podobně jako já. Jak jsem psala o něco výše, je důležité mít koníčky, něco, co člověka uklidňuje a naplňuje... A k tomu ale člověk potřebuje absolutní svobodu, nesmí být ničím svazován.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama